Keyword
Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatovat si mne

Téma: Lemra

Lemra 20. led 2016 12:34 #765

  • Avatar uživatele Lucka
  • Lucka
Základ je ROZHODNUTÍ. Naše rozhodnutí může hodně změnit...máme jeden život...to, že píšeš znamená, že tě to trápí = tzn. že ti to není jedno (a to je důležité).
Uvědom si, že ty jsi šéfka svých myšlenek...a prostě se DONUŤ. Nemusíš začít hned s tím, že vylezeš na Mount Everest...ale prostě si přikaž: namaluju se, půjdu na procházku. Já občas mívám deprese, a to se vážně člověku nechce nic...ale důležitá je síla vůle...poručit si a moc se se sebou nepárat. :)

Lemra 20. led 2016 12:31 #764

Zdravím Tě:)
Nevím, jestli existuje nějaký návod, ale zkusila bych tohle:
rozdělit si práci do malých úseků, dokud jsi schopna udržet pozornost a zájem. Tak, aby před tebou neležel velký balvan, ale malé kameny.
Dále je nutno si "vizualizovat" svoje cíle. To znamená třeba si je sepsat, nakreslit, nalepit na nástěnku, abysme to měli před očima a nejen v hlavě.
A jako třetí podmínka je odstranit z naší blízkosti "spouštěče" lenosti, to co nás odvádí od práce. Tedy například odstranit televizi z pokoje (nebo úplně prodat), vyndat baterky z ovladače. Odnést nabíječku od notebooku někam pryč. Zaskládat si postel věcmi, pokud máme tendenci se na ní válet. Odstranit si z dosahu a z dohledu zábavu. Pomůže i sociální kontrola.

Za zkoušku to stojí, hm? :)

Lemra 20. led 2016 12:26 #763

  • Avatar uživatele Jak překonat lenost
  • Jak překonat lenost
Jsem tak líná, že třeba týden nevyjdu z domu. Dřív jsem aspoň vstala z postele, nalíčila se, dala si sprchu, šla se projít nebo nakupovat. Teď už jen ležím a nic, z postele lezu jen, když si chci ohřát jídlo a už ani to se mi nechce, tak jen čekám na to, kdy moje lenost dosáhne takovýho extrému, že budu líná se i najíst a budu jen ležet hladová a čumět do stropu. Nemám žádnej cíl, žádnou motivaci, nic se mi nechce, i dejchat už je pro mě namáhavý. Když příjde domů přítel z práce, nechce se mi ani mluvit, jak jsem unuděná a líná.
Studuju, ale to mě nebaví a navíc do tý školy skoro ani nechodím. Přes den prostě jen ležím a v noci se snažím nějak spát, ale moc mi to taky nejde. Vážně nevím, cop se životem. Nemám deprese, to ne, jen prostě nevím, co se sebou. A taky nevím, co bude třeba až mi bude 40, když už v tohle věku jsem na tom takhle?
Vygenerováno za 0.214 sekund

Přihlášení na fórum

Pokud chcete být informování emailem, zda jsou na fóru nové příspěvky, vytvořte si účet, zaregistrujte se a u vybraného tématu zaškrtněte Sledovat.

Na fórum můžete ale psát i bez registrace!

Go to top