• 14letá dívka se od svých deseti let pořezává na obou zápěstích. Jsou patrné již hluboké jizvy, které zůstanou po celý život. Rodiče o tom vědí, dívka byla opakovaně léčena psychofarmaky, která přechodně zabrala, avšak dívka je poté odmítla užívat a rodiče neměli dostatek sil a motivace ji v léčbě udržet. Před rokem se přidalo každodenní usilovné cvičení, které vedlo k poklesu hmotnosti o více jak 10 procent a další pokles nastal, když dívka začala vyznávat veganskou stravu. Rodina dochází pouze jedenou za půl roku na rodinnou terapii, jsou patrné další rodinné problémy (alkoholismus otce, opakované nevěry matky a jiné).
• 25letý mladý muž, který před třemi lety přiznal svou homosexuální orientaci a byl pro to odmítnutý svou rodinou, žije nyní s výrazně starším partnerem. Spolu se intenzivně věnují sportu, především fitness. Vedle každodenního zaobírání se zdravou stravou, postupným vylučováním potravin, které nepovažuje za dostatečně ekologické a organické, se začíná objevovat pálení se svíčkou do vnitřní strany stehen. Jeho partner ho nutí k léčbě, avšak nemocný odmítá.
• 18letá studentka se od svých 12 let přejídá a následně zvrací. Její hmotnost kolísá, BMI se pohybuje mezi 16,5 a 29, a to i v několika vlnách během jednoho roku. Byla dvakrát hospitalizovaná na specializovaném psychiatrickém oddělení, dochází na individuální psychoterapii a užívá léky, avšak vůči léčbě zůstává rezistentní. Před šesti měsíci se přidalo sebepoškozování formou vytrhávání si vlasů z temene hlavy, okusování nehtů do krve a záměrně vyhýbání se spánku. Také je velmi často opilá a užívá měkké drogy. Léčit se odmítá.

Vedle sebepoškozování, které nejen pedagogové, kteří se s ním setkali, vnímají jako závažný a těžko řešitelný problém, se k PPP přidávají silné výkyvy nálad. Typické jsou období depresí, kdy nemocní nejsou schopni obstát v nárocích běžného dne, zůstávají zavření v bytě a vycházejí jen pro to, aby si nakoupili jídlo, kterým se pak přejídají a následně zvrací. Nebo nevycházejí vůbec, drží hladovku a celkově zanedbávají péči o sebe. Takové propady nálad mohou vést až k pokusům o sebevraždu. Výjimkou v této oblasti nejsou ani úzkostné stavy s výrazně nepříjemnými vjemy tíhy na prsou, nevysvětlitelných obav, potížemi s dechem, spánkem, trávicími obtížemi apod. Nemocní často hovoří o pocitech ztráty smyslu života, neschopnosti nalézt důvod, proč vstát z postele, věnovat se sobě a druhým, studovat nebo chodit do zaměstnání. Často při těchto obtížích pomohou až psychofarmaka v kombinaci s dobrou psychoterapií.

Zvýšená pozornost posledních let je také věnována současnému výskytu PPP a některé z forem poruch chování a pozornosti (syndromy AHDH/ADD, dříve LMD). Některé teorie hovoří o nižší schopnosti kontrolovat vnitřní impulzy, které nemocného nutí k nepředvídatelnému a někdy sebedestruktivnímu, nelogickému a také asociálnímu chování. V situacích absence schopnosti sebekontroly je pak poměrně snadné sklouznout k některé z forem závislostí a jídlo – záchvatovité přejídání, bulimie – je snadno dostupnou a útěchu poskytující drogou.

Někdy bývají PPP řazeny do skupiny závislostí. Skutečně vykazují mnoho příznaků společných právě se závislostním chováním (neschopnost kontroly svého chování, vtíravé myšlenky a nutkavá potřeby určitého chování, nezvládnutelnost vlastní vůlí a režimem aj.). Vedle existující PPP se tak nezřídka setkáváme s abusem alkoholu, drog, ale také léků (i těch, které jsou určeny pro léčbu obezity včetně diuretik a projímadel). Dalšími závislostmi jsou závislost na sexu, na partnerech, nakupování, sociálních sítích apod. Společně tyto symptomy vytvářejí obraz zahrnující sebepoškozující chování, patologický vztah k sobě samému, problémy v sociálních vztazích a emoční nestabilitu.

Ke kombinaci obtíží je třeba terapeuticky přistupovat velmi citlivě. Většinou není možné jasně definovat příčiny a také přesný sled objevení se jednotlivých obtíží. Pro léčbu to také nemusí být vždy důležité. Naopak je na místě podporovat důležité složky jako je vztah k sobě, ke svému tělu, rozvíjet sebehodnotu a podporovat nové, funkční vzorce sociálních vztahů. Účinná bývá kombinace individuální, rodinné či párové, skupinové psychoterapie a farmakoterapie. Někdy je nutné aspoň na určitou dobu volit hospitalizaci nebo pobyt v denním stacionáři specializovaném na léčbu PPP.