Intenzivní práce s klientkami s poruchami příjmu potravy a možnost sledovat jejich opakující se úzkost z každého jídla konfrontují terapeuty se závažností tohoto psychosomatického symptomu. Tam, kde jiní lidé v rámci denního programu a shonu pozorností utkví spíše jen výjimečně – tedy u jídla – je u pacientek vázáno mnohdy až sto procent energie, pozornosti, myšlenkových aktivit a prožívání.