Jakmile si rodina uvědomí, že na problém sama nestačí a že je připravená přivolat na pomoc odborníky, objeví se otázka – Kde pomoc hledat, na koho se obrátit a jak vybrat skutečně dobrého odborníka? Při surfování internetem nalezneme zpravidla několik cest a forem terapie či podpory. Projděme si některé z nich a zkusme odhadnout jejich pro a proti:
1. Nutriční terapeut, výživový poradce o Pro – zná složení potravin, umí poradit v případě podvýživy, nedostatku některých výživových složek a umí podpořit směrem ke zdravé výživě. o Proti – neřeší skutečný problém – psychogenní problém s jídlem (závislost na jídle, neustálé přemítání o jídle, hmotnosti a tvaru těla). Zabývání se složením stravy a detailním jídelníčkem vede spíše k prohloubení problému – více se zaměříme na to, co potřebujeme ze života odstranit. o Závěr – nutriční poradenství či terapie nejsou vhodné jako jediná cesta ke zvládnutí PPP. Mohou být pouze doplňkem ke skutečné terapii PPP.
2. KBT – kognitivně behaviorální terapie o Pro - dlouhodobě jedna z nejčastěji doporučovaných forem léčby. Umí řešit návyky a zlozvyky, mění vzorce chování a postupně i myšlení. Je účinná při osvojování nových stravovacích návyků o Proti – nemusí být dostačující pro zvládnutí souvisejících obtíží (emoční, vztahové, osobnostní…) a také neřeší dostatečně kontext PPP (kdy a jak vznikla, koho a jak se dotýká, jaký vliv má na celou rodinu a rodina zpět na PPP, jaké jsou zdroje úzdravy, které á pacient a celá rodina k dispozici…) o Závěr – KBT pomáhá tam, kdy jde primárně o nevhodné jídelní návyky, pacient nechce řešit související obtíže, a zároveň dobře reaguje na KBT techniky (stanovování si krátkodobých cílů, překonávání nutkání a bažení, zpevňování nových vzorců…). Je vhodnou součástí komplexní terapie – vedle individuální a rodinné (párové) terapie PPP.
3. Podpůrné a svépomocné skupiny o Pro – sdílení zkušeností s dalšími pacienty, využití skupinové dynamiky – víc hlav víc ví, víc vidí a nabízí víc cest o Proti – negativní vlivy, učení se nevhodným, dosud neznámým návykům a špatným vzorcům, při malém či chybném ošetření dochází k umocňování obtíží (orientace na problém a ujišťování se o jeho neřešitelnosti namísto toho, aby skupina dostatečně motivovala každého z členů k úzdravě) o Závěr – skupinová sezení jsou opět vhodným doplňkem k individuální či rodinné psychoterapii nebo KBT
4. Diskuzní fóra, chaty a on-line pomoc o Pro – rychlá, instantní pomoc a odpověď na aktuální otázky. Dostupné pro všechny (i z míst, kde je specializovaná péče nedostatečná). Při skutečně odborném vedení může být plnohodnotnou náhradou osobního setkání s odborníkem o Proti – absence osobního kontaktu a využití dalších cest k pomoci – neverbální komunikace, vytvoření příjemné atmosféry při sezení, možné zastírání ze strany pacienta, pokud jde o písemnou formu (chat, mail), není možné dobře říci vše tak, jako při běžném rozhovoru o Závěr – pro určitou skupinu (lehčí formy PPP, ty, kteří docházejí na individuální psychoterapii) je on-line podpora ideálním doplňkem, někdy i jedinou cestou, kterou má pacient k dispozici. Důležité je odborné vedení a moderace (psychologem se specializací na PPP)
5. Stacionář pro PPP o Pro – ideální forma pro ty, kteří nechtějí (nebo nemohou) být hospitalizováni, kombinace všech efektivních způsobů léčby (KBT, skupinová, individuální psychoterapie), odborně vedené pracoviště, bezpečné prostředí o Proti – nemusí vyhovovat těm, kteří mají problém s odpoledním a večerním přejídáním (nebo hladověním), pouze pro ty, kteří bydlí v dosahu stacionáře), zatím chybí pravidelná rodinná a párová terapie o Závěr – intenzivnější způsob léčby než je běžná individuální psychoterapie, avšak bez nutnosti hospitalizace. Ideální pro studenty, či ty, kteří si mohou dovolit na několik týdnů vypadnout z běžného rytmu života
6. Rodinná a vícerodinná psychoterapie o Pro – zejména pro děti a dospívající je toto ideální a výzkumy potvrzená forma léčby, řeší kontext PPP, pomáhá celé rodině, zabývá se širšímu problémy a obtížemi o Proti – pro některé rodiny je obtížné zapojit se do léčby, nechtějí nebo pro ni nemají dostatečnou motivaci. Může být finančně náročná či nedostupná v momentě, kdy ji rodina potřebuje o Závěr – zejména tam, kde je pacientem dítě, dospívající nebo velmi mladý jedinec žijící ve své rodině nebo jí nablízku, je to optimální cesta. Vícerodinná terapie navíc spojuje výhody rodinné a skupinové terapie
7. Hospitalizace na specializovaném pracovišti o Pro – jednoznačně vhodná cesta tam, kde dochází k závažnému ohrožení zdraví a života. Výhodou je stálá kontrola pacienta, kombinace všech vhodných forem terapie. o Proti – časově náročná, nevhodná pro ty, kteří by mohli od ostatních pacientů převzít nové, patologické vzorce chování a metody manipulace s jídlem a hmotností o Závěr – hospitalizaci je vhodné brát jako poslední záchranu ve skutečně krizové situaci nebo tam, kde selhávají jiné formy léčby (nebo nejsou dostupné)
8. Alternativní metody léčby PPP o Pro – může dojít k nečekanému pozitivnímu efektu léčby, i tam, kde ostatní pokusy selhali. o Proti – zcela nekontrolované a nekontrolovatelné „léčebné“ prostředí, vysoké riziko dalšího poškození pacienta, finanční náročnost, prakticky nulová odborná péče a ochrana podložená výzkumy a etikou profese o Závěr – vysoce riziková volba, která vede k úzdravě spíše náhodou a štěstím než skutečně účinnou metodou. Přesto se odborníci spolupráci s alternativními přístupy nebrání, jsou otevření dialogu a vzájemné výměně zkušeností
Z přehledu vyplývá, že cest je několik a žádnou nelze považovat za tu jedinou správnou. Klíčovým pro efekt léčby je vztah mezi pacientem (rodinou) a terapeutem. Ten lze budovat postupně a stojí na vzájemných sympatiích a motivaci k cestě kupředu. Víme, že celosvětově nedoporučovanější je právě rodinná terapie a KBT a podmínkou zůstává, že pro úspěch léčby jsou podstatné zkušenosti terapeuta s léčbou PPP.
|
|