7.30 – budíčeeeek!!! Teď už opravdový. Kočka letí k lednici, čeká snídani. Musí vydržet, nejdříve zlikviduji střepy. Můj nejoblíbenější talíř a sklenička – au au, buď vám země lehká. Lustr kupodivu přežil.

8.00 – Kočce servíruji paštiku, sobě chleba se sýrem.

8.30 – Honím kočku po bytě, abych do ní dostala ranní dávku léků. Ona tuší, a tak skáče za postel a čeká, dokud neodejdu.

9.00 – Je vytrvalejší. Odcházím.

17.30 – Odemykám s modlitbou na rtech: Panebože, prosím, ať dnes funguje elektrika, jde internet, neprotéká záchod, ať není ucpaný odpad, ať kočka nepozvracela bílý kobereček, ať ostatní lustry drží na svých místech… (Zkušenosti mě poučily.)

17.35 – Se zatajeným dechem vcházím do bytu. Kočka mě vítá, já okamžitě popadám připravené léky a aplikuji jí je do krku. Kočka mě nenávidím, já se cítím jako vítěz.

17.45 - Kontroluji lustry, elektriku, odpad, ledničku, internet, záchod, zdá se, že tentokrát vše v rámci možností funguje.

17.50 – Udobřuji si kočku granulemi a paštikou. Vypadá to, že mi odpouští, kočka jedna zaprodejná.

18.00 – Luxuju – musím, protože žiju s kočkou. A taky proto, že se v posteli cpu slanými tyčinkami, ale psssst :-) A kdo žije s kočkou a v posteli se cpe slanými tyčinkami, chápe, že vysavač je jeho nejlepší kamarád. Kočka, jako vždy při luxování, skáče za postel.

18.30 – Vařím. Kočka sleduje, co mi odpadne. Nic mi neodpadne, kočka má ledvinovou dietu. Nezaberou na mě ani její smutné oči.

19.30 – Vypínám mobil, abych měla u večeře klid a servíruju jídlo. Kočka mě hypnotizuje. Odolávám jí.

20.30 – Usedám k PC a hodlám pracovat. Kočka mi skáče na klín, cpe se na klávesnici a vyžaduje pozornost. Moje psaní je spíš zápolení s kočkou o klávesnici.

22.00 – Vzdávám to. Jdu se vysprchovat a modlím se, abych při sprchování v koupelně nevytopila kuchyň. Ano, i to se stalo. (Zkušenosti mě poučily.)

22.15 – Lezu do postele a obkládám se slanými tyčinkami, čokoládou a dalšími hrůzami. Prostě mlsám. Kočka už ví, že mě nemá rušit.

24.00 – Půlnoční hodina odbila, vypínám televizi a naposledy se pomodlím. Tentokrát prosím, ať v noci nespadne lustr. Kočka skáče do postele a doufá, že tentokrát si uzurpuje víc místa.

3.00 – Budíčeeeek!!! Děsná rána. Že by lustr? Ne tentokrát dunivý tón jde z vlastní hlavy, která narazila do zdi. Ležím nalepená na stěnu. Důvod? Kočka mi zabrala zbytek postele.

TAK TEDY DOBROU NOC :-)