Záchvaty přejídání a zvracení jsou často vázány na určité situace nebo místa. Někteří pacientky se přejídají například u prarodičů, potají ve svých pokojích, na internátech nebo kolejích a časté je přejídání tehdy, opustí-li zbytek rodiny byt či dům, a tím vznikne snadná příležitost k nerušenému přejedení s následným zvracením. Pomáhá několik mechanismů. Možností je přinejmenším zpočátku léčby se vyhýbat samotě, a to zejména tam, kde dříve nejčastěji docházelo k záchvatům. Dále je možné připravit si seznam aktivit, kterým se jedinec bude věnovat po odchodu rodiny z domu. Je důležité, aby to byly aktivity aspoň trochu atraktivní a zábavné. Na druhou stranu je třeba smířit se s tím, že vedle lákavosti jídla bude jen máloco stejně naplňující a uspokojující. Tento stav se časem rozplyne s tím, jak se bude snižovat bažení po jídle a nutkání na zvracení.
Ideální také je, nejí-li nemocný sám, ale vždy nebo aspoň většinou ve společnosti druhých. Po jídle je vhodné mít program, který odvede pozornost od pokračování v jídle nebo zvracení.