Léčba na Denním stacionáři: Pro stacionární léčbu morbidní obezity platí určitá specifika - možnosti léčby závisí na : vhodném načasování, na poměru mezi klientčinými „úzdravnými zdroji“ a životními zátěžemi (Toman, E.: 2009), dále na vlastní motivaci a přesvědčení o nutnosti změny, motivaci a podpoře zvenčí.

Zkušenosti ukazují, že dostatečně ověřený jojo-efekt a aktuálně zvládnutelná a přijatelná míra životního stresu u pacientek rovněž hrají roli v motivaci k léčbě této poruchy příjmu potravy.

Při zvažování této léčebné formy obezity je třeba vždy zohlednit:

  • vhodnou skladbu léčené skupiny (pacientka s obezitou může vzbuzovat větší úzkost z možných následků jídelního režimu u ostatních pacientek s normální váhou nebo podváhou)
  • zařazení změn v životním stylu, zejména v režimu výdeje energie ještě během léčebného pobytu.

Základním principem léčby obezity je – tak jako u jiných poruch příjmu potravy - přesměrování pozornosti od krátkodobého cíle (zhubnout rychle) k dlouhodobě udržitelným změnám životního stylu. Cílem léčby je úprava jídelních návyků a rozvoj emočních kompetencí (manipulace s jídlem totiž mnohdy nahrazuje emoční práci).

36 - letá pacientka, těžce se pohybující, s extrémní obezitou.

Pacientka byla zařazena do léčby na základě prvního kontaktu s odborníkem v ambulanci pro poruchy příjmu potravy při Psychiatrické klinice VFN Praha. Tato ambulance zahájila provoz v lednu 2008, vedou ji psychiatr a psycholog a cílem konzultací s pacientkami je zmapování dosavadního vývoje onemocnění, nalezení souvisejících faktorů onemocnění, pro pacienty dále získávání informací ohledně vývoje a závažnosti onemocnění a jídelního chování a na závěr individuální doporučení dalšího léčebného postupu.

Pacientka pracuje jako programátorka, vyhledala ambulanci pro první kontakt s odborníkem na Specializované jednotce pro PPP v Praze na doporučení lékařky z ISCARE, kam dochází pro léčbu obezity. Pacientce byla před 12ti lety provedena bandáž žaludku. Nyní je léčena pro „depresi a bulimii“. Pokouší se zhubnout, následkem je obvyklý jojo-efekt, váha jí kolísá v desítkách kilogramů.

Pět let po bandáži byla její váha na 105kg, v těhotenství přibrala na 150kg. Za posledních ½ roku přibrala 30kg, nyní je na 190 kg/172 cm. Ráno a dopoledne téměř nejí, po práci doma se přejídá a zvrací. Nakupuje 1x týdně ve velkém, hodně uzenin a sýrů. Nakupuje úmyslně více. Pro rodinu vaří, ale nejí s nimi. Žije s přítelem a sedmiletou dcerou. Je motivována k intenzivní léčbě, ale v úvahu přichází pouze docházka do Denního stacionáře – nemůže si dovolit přestat pracovat. Hlavním motivem k léčbě je pro ni stále obtížnější zabezpečení péče o dceru a její výchovy – cítí se špatně psychicky, má další somatické obtíže (hypertenze, hypothyreosa /2, cholecystolithiasa) /3. Také genetické faktory jsou zátěžové – v původní pacientčině rodině se vyskytovala též obezita (matka) a závislost na alkoholu (babička, strýc). Z anamnézy: pac. nemá žádné informace o vlastním otci – ve 3 letech pac. se manželství rodičů rozpadlo. Nadváhu měla již v dětství, ale nebyla terčem šikany, sportovala, měla kamarády. S partnerem žije asi 10 let, je otcem její dcery. Pac. kouří (5cigaret/den),

Váha při přijetí: 196kg, BMI 65,5 – její doposud nejvyšší váha.

Váha při propuštění: 182,6, BMI 61,7.

Průběh léčby: pacientka v rámci stacionární léčby spolupracovala, v komunitě i na terapeutických skupinách byla aktivní. Zvýšila pohybovou aktivitu – zlepšení tělesné kondice ji významně psychicky podpořilo. Změnila dle doporučení stravovací režim. V průběhu psychoterapie si uvědomila neúnosně namáhavý styl života – je zvyklá přebírat práci za ostatní, má obtíže odmítat přetěžující úkoly. Začala si uvědomovat nepříjemnou tělesnou reakci na přetížení, která je často spouštěčem přejídání. Reflektuje, že když je stále na lidi příjemná, ostatní nemohou vnímat, jak se skutečně cítí. Také se okrajově dostává i k reflexi vztahu s manželem, s nevlastním otcem, s matkou. Na základě vzpomínek si uvědomuje, co by potřebovala změnit. Její schopnost věnovat se dceři a jejich vzájemný vztah se zlepšuje. Odchází z léčby vcelku spokojená, přiměřený jídelní režim zvládá, je aktivnější. Během dvouměsíční léčby její váha klesla o 14kg - její očekávání sice byla větší, pochopila však, že pouhou striktní váhovou redukcí by svoji situaci dlouhodobě řešit nebyla schopna.

 

Vysvětlivky:

1/ Morbidní obezita - obezita III. stupně, při BMI nad 40

2/ hypothyreosa –snížená funkce štítné žlázy

3/ cholecystolithiasa – žlučníkové kameny

 

Literatura:

Toman, E.: Mehr Ich, weniger Waage. Abnehmen ohne Illusionen, mit Seele und Verstand. Zytglogge Verlag, Schweiz, 2009.

Go to top