Povětšinou začínají neškodně – přemýšlením o zdravé stravě, výběrem vhodnější potravin, vynecháním některé skupiny (sladkosti, smažená jídla, konzervovaná a chemicky upravovaná). V této formě je úprava životního stylu v pořádku a vhodná. Avšak je mimořádně snadné sklouznout k dogmatickému zabývání se zdravými potravinami, k až chorobnému strachu z případných chemických látek ve stravě, k trávení volného času nakupováním vybraných surovin (farmářské trhy, obchody se zdravou výživou apod.), čtením knih, článků a diskuzí na toto téma a posléze i k „terorizování“ svého okolí svou novou stravovací filozofií.

Takto posedlí jedinci se někdy setkají s úsměvným odmítnutím, jindy s pohrdáním a posměchem, ale mohou být také nebezpečně „infekční“ pro jiné osoby – například pro své děti, kamarádky a přátele apod. Přehnané, obsedantní zabývání se zdravou stravou, „léčením“ pomocí potravin a výživovými doplňky vede k narušení sociálních vztahů, jedinec se posupně izoluje nebo propadá závislosti na pouze určitých skupinách podobně smýšlejících. Objevují se strachy, úzkosti, fobie, nutkavé činnosti (uklízení, nákupy…) a časem může dojít ke generalizované fobii z jakéhokoliv jídla s představou, že všechno může být nějak tělu škodlivé a nedostatečně „bio“, „organické“, „ekologické“ apod. 

Pro tento typ PPP spojené s posedlým dodržováním zdravého životního stylu se vžil název „ortorexie“.

Podskupinou těchto nemocných jsou rodiče (nejčastěji maminky, ale i tatínkové), kteří přehnaně řeší složení stravy svých dětí, vytvářejí mýty okolo potravin a až démonizují některé stravovací postupy. Nezřídka pak trpí úzkostmi a nadměrnou nervozitou nejen rodiče, ale i samotné děti.

Obecně platí, že přehnané zabývání se stravou a jejím složením není člověku přirozené. Na druhou stranu však není přirozená ani chemicky upravovaná strava a nedostatek čerstvých surovin. Mezi těmito dvěma póly se nachází zlatá střední cesta, kterou je možné vnímat jako ideál a je také zřejmé, že její nacházení je složité, a to zejména pro laika, který je vystavený stálému proudu i protichůdných informací, v nichž se těžko orientuje a hledá pomoc, návod „jak tedy správně žít a jíst“.

Jak se bránit výživovým dogmatům a život rozvracející ortorexii?

• Důsledně se vyhýbejte internetovým diskuzím, fórům a odborně nekontrolovaným stránkám a článkům na téma zdravé potraviny, jedy ve stravě apod.
• Zapojte zdravý rozum – vzpomeňte, jak jedli naši prarodiče, jak vypadala naše strava v mateřské škole… Důležitější je prožitek spokojenosti a štěstí než neustále přítomné myšlenky na to, co je zdravé či co zdravé není.
• Nevstupujte do hovorů s lidmi, kteří zapáleně prosazují nějaký výživový či dietní styl nebo obhajují nějakou potravinu, doplněk stravy apod. Žádné argumenty jedince lapeného v pasti ideologie nepřesvědčí, jeho zápal však může být nakažlivý a zasadit semínko pochybností, které se pak rozrostou do obřích rozměrů a promění běžný život v honbu za zdravou stravou.
• Dávejte přednost jednoduché stravě složené z dostupných potravin, máte-li možnost, občas doplňte o produkty místní výroby. Nepodléhejte marketingovým lákadlům jako je „bio“, „eko“, „raw“ atd. Buďte vůči těmto „novinkám“ spíše skeptičtí a rezervovaní.
• Myslete na to, že život se netočí kolem jídla a potravin. Jídlo je pouze nástroj k tomu, abychom mohli žít, abychom měli energii. Jídlo není náplní života.